Historie společnosti


Vznik soukromé firmy a její rozvoj až do znárodnění roku 1945

1869

Antonín Knotek byl po ukončení studia zaměstnán v bance Slávia v Praze na Václavském náměstí jako "výpomocný úředník". Vlastnil dům na Žižkově.


1870

Vznikl cukrovar, první jičínský průmyslový podnik.


1871

Vybudována první železnice spojující Jičín s Ostroměří a postaveno nádraží.


1874

František Knotek přichází do Jičína z obce Dřínov u Slaného jako první z Knotků. Nastoupil v Prazedo banky Slávia, kde již pracoval starší bratr Antonín, ale brzo se stal u konkurenční liberecko-brněnské pojišťovny Konkordia jednatelem pro jičínskou oblast. Bydlel na Valdštejnově náměstí v domě čp.60. Následně si vedle práce v pojišťovně zřídil vlastní prodejní sklad "hnojiv a lučebnin".


1877

František Knotek povolal do Jičína z Dřínova i rodiče, sestru Annu a nejmladšího bratra Václava.


1878

Dva z budoucích zakladatelů firmy Knotek a spol., František a Antonín, začínají podnikat v oblasti hospodářských strojů. Podepsali dohodu "že podniknou něco na společný vrub". Zemřel Josef Knotek, otec Antonína, Františka, Josefa, Václava a Anny. Další tři potomci se nedožili dospělého věku.


1879

Do Jičína přichází také bratr Antonín Knotek. Stává se také zaměstnancem pojišťovny Konkordia. František byl v Jičíně již veřejně činný. Stává se jednatelem "Hospodářské, lesní a průmyslové jednoty" a podílí se na vydávání časopisu Přemysl.


1880

František s Antonínem založili "Sklad hospodářských strojů a potřeb hospodářských v Jičíně", a tím položili základy svého budoucího podnikání. Na náměstí čp.4 otevřeli "sklady a obchod se železem a barvami". Prodávali vidle, lopaty, hřebíky, tyčové železo, pumpy-čerpadla,……


1882

V dražbě získávají za 14 200 zl. dům v Ruské ulici čp.21 (památný dům kleriků        z r.1632, tedy z období Albrechta z Valdštejna) a sem přenesli "obchod železářský"  a na dvoře zřídili "strojírnu",ve které většinou opravovali hospodářské stroje, ale také menší stroje vyráběli. Tam také vznikla "Strojírnana hospodářské stroje Františka Knotka v Jičíně". V dílně pracovalo 12 dělníků.


1883

Obchod prosperoval, Antonín měl na starost práce kancelářské, účetní a finanční. František obchod. František poprvé zvolen do zastupitelstva v Jičíně a byl jim až do své smrti v roce 1910.


1884

Vedle velmi úspěšných pluhů zahájili výrobu žentourů a žentourových mlátiček.


1885

Prodej rozšířili o barvy, laky, fermeže a různé natěračské potřeby.


1886

František Knotek se stává jičínským radním a byl jím až do své smrti v roce 1910.


1887

Bratři již měli hotovou konstrukci nového secího stroje, ale neměli kde zahájit výrobu. Podmínky byly velmi stísněné. Měli 2 soustruhy, několik vrtaček a dalších různých strojů. V truhlárně truhlář se dvěma pomocníky vyráběl dřevěné části strojů.



80.léta

Velký úspěch. Vyráběli pluhy, žentoury, mlátičky, mlýnky na čištění obilí a opravovali zemědělské stroje, zejména secí. Bylo zřejmé, že prostory v Ruské ulici již nemohou stačit a bratři se začali poohlížet po vhodných pozemcích k dalšímu rozvoji podnikání. Nejprve chtěli koupit pozemky v sousedství, ale cena byla vysoká. Nakonec koupili pole u nádraží a pak i sousední parcelu u silnice na Popovice. Mezi roky 1883 a 1887 vzrost počet zaměstnanců ze 14 na 24 a plat vzrostl z 65 až 80 zlatých na 90 až 105 zlatých za týden.


1888

František Knotek založil v Jičíně továrnu na výrobu hospodářských strojů a nářadí Knotek a spol. Jeho společníky se stali bratři Antonín a Josef. Josef byl do té doby sládkem v Novopackém pivovaru. Továrna vznikla na nynějším pozemku přenesením výroby zahájené v letech 1880 až 1882 v objektuv Ruské ulici čp.21. Na firmu byly převedeny podniky "Obchod se železem a barvami" a "Strojírna". Společenská smlouva byla podepsána k datu 3.2.1888 a v "Obchodním rejstříku firem společenských u krajského soudu co obchodního senátu v Jičíně" je zapsána k datu 18.2.1888. Stěhování z Ruské ulice proběhlo v roce 1889. Postavili strojovnu s kotelnou ("parní stroj dvanáctikoňský"), zámečnickou dílnu, kovárnu, truhlárnua slévárnu šedé litiny.


1891

Výrobní sortiment podniku, který tvoří zejména pluhy, secí stroje, plečky, obraceče, pohrabovače a mlátičky, byl rozšířen o travní a obilní žací stroje podle amerických patentů.


1895

Prodej se dařil nejen na českém trhu a na trzích celé habsburské monarchie, ale i v carském Rusku (ve Lvově měli v tu dobu již sklad strojů). Pro rozšíření vývozu do Ruska vykonal Antonín Knotek tři cesty (mj.do Kyjeva, Petrohradu a Moskvy). Při třetí cestě v roce 1913 ho doprovázel synovec Ladislav Knotek (syn Josefa Knotka), který tam zůstal a v Moskvěse oženil. S ženou Olgou se z Ruska vrátil     v roce 1918. Ve firmě bylo cca 50 zaměstnanců. 1.května se koná v Jičíně první veřejná manifestace. Dělníci Knotkovy továrny se manifestace také účastní.


1896

Společníkem se stal poslední z bratrů Václav. Po jeho příchodu bylo rozhodnuto o orientaci předmětu činnosti na žací stroje. Plně funkční je již slévárna šedé litiny.


1899

Počet zaměstnanců překročil první stovku.


1903

František Knotek zvolen jičínským starostou a byl jím až do roku 1907. Od té doby byl činný spíšev obci. Stal se předsedou místní a okresní Národní strany svobodomyslné (tzv.mladočechů), předsedou Okresní spořitelny, viceprezidentem správní rady místní dráhy Jičín - Turnov, viceprezidentem obchodní, živnostenské    a průmyslové ústředny v Hradci Králové, předsedou svazu továrníků hospodářských strojů a členem mnoha dobročinných spolků. Za své zásluhy obdržel titul obchodního rady a záslužný kříž s korunou.Odpovědnost za podnik měl zejména Václav, za obchod Antonín a za slévárnu Josef.


1904

Ve firmě Knotek a spol. byl vyroben první samovazač v tehdejším Rakousko-Uhersku, který se pak vyrábělaž do roku 1967, tedy 63 let. Kvalitní výrobky se dobře prodávaly a továrna se soustavně rozšiřovala.


1906

Na pravé straně silnice na Popovice postavena moderní truhlárna (dnešní vstupní objekt do areálu), rozsáhlé dílny na dříví a pila.Ve stejném roce byl zakoupen dům na Valdštejnově náměstí čp.5 a sem byl přenesen železářský obchod z domu           v Ruské ulici čp.21.


1909

Postavena administrativní budova a vila pro majitele.V sezóně z montáže každých 10 minut jeden žací stroj.


1910

Umírá zakladatel firmy František Knotek. Jeho podíl ve firmě převzal syn Ing.František Knotek ml., kterého na práci v rodinné firmě dobře připravil. Absolvoval Vyšší průmyslovou školu v Praze, VŠ technickou v Hannoveru                a studoval technickou konstrukci v Cormickově továrně v USA. Zakoupeny budovy zrušeného cukrovaru (zaplaceno dle smlouvy Kč 105 000,- a pak ještě Kč 100 000,-).


1911

Budovy bývalého cukrovaru upraveny na montovny (po válce "nožárna") a sklady. V sezóně již 150 dělníků.


1913

Byla vystavěna slévárna kujné litiny. Do té doby kupovány odlitky od firmy     "Bratří Čermákové" v Hořovicích.


1914 až 1918

První světová válka. Postupné omezování výroby. Koncem války pouze opravovány starší stroje.


1919

Na španělskou chřipku umírá František Knotek ml. Jeho podíl ve firmě zdědily sestry Milada a Anna. Podíly později prodaly strýci Václavovi pro jeho syna Ing. Stanislava Knotka. Ve stejném roce umírá spoluzakladatel firmy Josef Knotek. Podíl ve firmě po něm získal jeho syn Ladislav Knotek.


1920

Slévárna šedé litiny zprovozněna v nové budově. Ve staré budově slévárny zřízena kovárna. V doběstávky češovských zemědělských dělníků probíhá stávka za zvýšení "drahotního přídavku" i u Knotků. Dekretem ministra národní obrany obdržel Ladislav Knotek státní vyznamenání - "Revoluční medaileza činné přispění k vítězství a jako výraz vděčnosti národa za osvobození vlasti".


1921

Umírá spoluzakladatel firmy Antonín Knotek. Jeho podíl ve firmě zdědil syn Ing.Miloš Knotek. Při požáruv části sléváren byla zničena řada továrních objektů. Prokuristou firmy jmenován popovický průmyslník Josef Hervert, manžel dcery Františka Knotka Milady.


1923

Zahájena výroba ocelových žabek a vložek do kovaných a odlévaných prstů             k žacím lištám, které byly do tédoby dováženy z Německa.


1924

Stávka dělníků sléváren od 29.září do 23.listopadu. Současně stávkují stavební dělníci na stavbě Okresní nemocnice a Zemědělské školy v Soudné.


1925-26

Bratři Knotkovi zřejmě v těchto letech zakládají na Balkáně v Novém Sadu společnost "ERMA, Knotek i drugovi". Společnost byla ve 100 % vlastnictví Knotků. Jednalo se o montovnu a lakovnu hospodářských strojů. Zaměstnáváno zde bylo až 400 pracovníků. Díly k montáži se dovážely z Jičína. V roce 1945 byl závod poškozen bombardováním a následně likvidován jako poválečná pohledávka vůči Jugoslávii. Korespondence Ladislava Knotka v této věci probíhá ještě v roce 1955.


1929

Postavena vazačovna s dvoupatrovým skladem vazačů a také nová vrátnice na levé straně při administrativní budově. Slévárna měla 4 temperovací pece v budově slévárny a v roce 1930 z důvodu rozšíření výroby byly postaveny pece i mimo budovu. Přešlo se z výroby kujné litiny s bílým lomemna kujnou litinu s černým lomem. Firma byla stále rozdělena na dvě části podél silnice na Popovice.


1931

Významnou se stala výroba nárazníků a zdvihátek ventilů pro Škodovy závody. Odlitky pro automobilový průmysl tvořily 40% celkového objemu výroby slévárny. Maximální hmotnost odlitků byla 200 kg.


1933

Vrcholí hospodářská krize. Objem výroby klesl na třetinu a došlo k propouštění zaměstnanců.


1936 až 1938

Nastalo oživení a započal dosud největší rozmach firmy. Počet zaměstnanců vzrostl do roku 1938 až na 750, vyrábělo se 8 650 různých strojů - mj.3 000 travních žacích strojů, 2 200 obilních, 480vazačů, 800 pohrabovačů, 600 obracečů. Do provozu byla v roce 1936 uvedena rozšířená kujná slévárnao temperovnu s šesti pecemi (později režijní dílna).


1939 až 1945

Druhá světová válka. Výroba opět začala klesat a počet zaměstnanců se postupně snížil téměř na polovinu. Majitelé se brání převzetí zbrojních zakázek. Teprve koncem roku 1943 byli německými úřady přinuceni zbrojní výrobu převzít, ale bylo to v roce 1943 pouze 5% a v roce 1944 11% objemu výroby.Jednalo se zejména o díly k letadlům, dna a podložky pro dělostřelecké náboje a díly pro pancéřová auta.


1941

Dům na náměstí čp.5 se stal chloubou firmy i města. Získal novou fasádu a byl vybaven moderními výkladními skříněmi. Vyráběly se lehké vazače, samovazače     s autopředkem, traktorové vazačese záběrem 244 cm, žací stroje, samovyklápěcí pohrabovače, šestiválcové obraceče sena,kombinované obraceče se shrnovačem, obraceče jetele, drtiče píce, rozbíječe bramborové natě,….

 



Firma po znárodnění

1945

Velmi brzo po konci 2.světové války (24.5.) začalo jednání o znárodnění podniku. Byla zvolena devítičlenná závodní rada z řad pracujících v čele s Jaroslavem Jiránkem. Dne 27.7.byl podnik převedenpod národní správu a dne 27.12.znárodněn a začleněn do národního podniku Agrostroj, závod Knotex. Prvním ředitelem byl jmenován dosavadní vedoucí inženýr Ing. František Holý a jeho zástupcem Dr. Hruška. Před koncem války měl závod 870 zaměstnanců a po květnové revoluci se jich do závodu Knotek a spol.pod národní správou vrátilo cca polovina. Před znárodněním byli vlastníky podniku potomci zakladatelů Ing. Miloš Knotek (syn Antonína), Ladislav Knotek (syn Josefa) a Ing. Stanislav Knotek (syn Václava).        V podniku po znárodnění zůstali z původních majitelů Ladislav Knotek (syn Josefa) a Dr. Ing. Miloš Knotek jun. (vnuk Antonína) jako technický vedoucí slévárny. Specializace firmy na travní sekačky a samovazače.


1946

Po znárodnění koncem předešlého roku se závod KNOTEX stává součástí skupiny podnikůAgrostroj s centrálním řízením v Brandýse na Labem. Dále byly ve skupině podniky z Prostějova,Roudnice a Pelhřimova. Nosnými výrobky se staly vazače, travní stroje a vyorávače brambor.Podnik navštívil 8.října prezident Eduard Beneš, který darem obdržel samovazač. Ve stejném roce navštívil závod také předseda revolučních odborů Antonín Zápotocký, budoucí komunistický prezident.


1947

Ve slévárně šedé litiny instalován první formovací stroj a jeřáb s elektrickým pohonem.


1948

Komunistický převrat. Dělníci vytvořili závodní jednotku lidových milicí a vedení bylo postupně nahrazováno"dělnickými kádry". Rodiny zakladatelů byly vystěhovány. Z vily na levé straně Stanislav Knotek s maminkou a tetou a z vily na pravé straně z přízemí Ladislav Knotek a z patra Václav Knotek s rodinami. Miloš Knotek bydlel až do své tragické smrti 11.května v domě mezi slévárnami (dům byl později zbourán). Závod zaměstnává 1026 pracovníků. Vyrobeno 5 000 travních žacích strojů a 3 500 samovazačů.


1950

Změněn název podniku na Agrostroj Jičín, národní podnik a výroba se začala specializovat na strojepro sklizeň obilovin, pícnin a okopanin. V podniku bylo 1 317 zaměstnanců s průměrnou mzdou 1 235 Kč.


1954

Dokončena rekonstrukce slévárny kujné litiny, která v té době patřila k nejmodernějším na území republiky. Do výroby zavedeny sklízeče řepy, vyorávače   a třídiče brambor. Jednořádkový vyorávač je znám pod názvem "čert". Vyráběl se do roku 1957 a vyrobeno bylo 14 896 ks.


1955

Zakoupena rekreační chata ve Velké Úpě, tzv."dolní".


1957

Zrušena silnice na Popovice, která do té doby rozdělovala podnik na dvě části - část strojírenskou a slévárenskou.Podnik měl do té doby dvě vrátnice.


1958

Podnik byl podřízen sdružení "Zemědělské stroje a sdružení národních podniků" se sídlem v Prostějově.Z rozhodnutí RVHP se podnik specializuje na sklizňové stroje travní, obilní a hlavně na stroje pro sklizeň cukrové řepy. Zřízena dílna v ÚNZ ve Valdicích, kde bylo zaměstnáváno 60 vězňů.


1959

Zahájena výroba prvních dvouřádkových strojů pro sklizeň cukrové řepy - ořezávač 2-OCN-1 a vyorávač2-VCZ. Ředitelem jmenován Cyril Voráč.


1960

Dokončena výstavba strojírenské haly pro montáž těžkých zemědělských strojů (současná hala 77) a byla zahájena výroba strojů pro sklizeň cukrové řepy - ořezávače a vyorávače. Postavena byla také nová kotelna s 80 m komínem a plynárna. Koupena byla další chata ve Velké Úpě, tzv."hoření".


1961

Sdružení zemědělských strojů přemístěno z Prostějova do Prahy.


1963

Ředitelem jmenován Miroslav Babák.


1964

Zrušena slévárna šedé litiny a zahájena rekonstrukce a přístavba objektu pro výrobu vložených válcůpro spalovací motory traktorů a nákladních aut. Zahájena výroba strojů pro přesný výsev a kultivaci cukrovky.


1965

Proběhly první zkoušky řepných strojů v zahraničí, a to v Lotyšsku. Výsledky zkoušek vzbudily velký zájem. K podniku přičleněn závod Mepol Libice nad Cidlinou. Podnik má 2 416 zaměstnanců s průměrnouměsíční mzdou dělnických profesí 1 572 Kč a v kategorii technických pracovníků 1 897 Kč.


1967

Zahájena výroba vložených válců pro spalovací motory. Postupně postavena tavírna s elektrickými indukčními pecemi, odlévárna a instalovány obráběcí linky. Zavedením výroby vložených válců výrazně stoupla technická úroveň podniku. Produkce dosahovala až 1 milionu vložených válců za rok. Hlavními odběrateli byly Zetor Brno, Liaz Jablonec nad Nisou, Avie Praha a ZŤS Martin. Ukončena výroba samovazačů na sklizeň obilí,které se vyráběly od roku 1904, tedy 63 let. Po 22 letech ukončeno vydávání časopisu "Jičínský agrostroják".


1969

V oblasti malé zemědělské mechanizace byla zahájena licenční výroba motorového žacího stroje MF 70 a stavebnicového stroje Terra firmy Gutbrod. Nejprve dovážené motory byly nahrazeny od roku 1970 z výroby v závodě JIKOV České Budějovice. Úspěšných malotraktorů MF-70 bylo již v prvním roce(1970) vyrobeno 1 440 ks a v roce následujícím již 3 440 ks. Zaměstnanců 2 611. Průměrná mzda 1 979 Kč.


1971

Novým ředitelem jmenován Ing. Jan Smýkal. Obnoveno vydávání závodního časopisu pod názvem "Agrostroják".


1973

Postaveny nové haly pro montáž malé mechanizace MF-70 (objekt 112) a sklad náhradních dílů (objekt 111).


1975

Zahájena výroba úspěšných šestiřádkových samochodných ořezávačů (kombajnů) 6OCS. Agrostroj mámonopolní postavení ve výrobě řepných strojů a malé zemědělské mechanizace v rámci zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Dokončena výstavba haly pro kompletaci strojů (objekt 113). Velký požár ve skladu nakupovaného materiálu v budově bývalého cukrovaru zničil zboží v hodnotě 10 mil.Kč. Počet zaměstnanců v závodě je 2 560 a k tomu v ÚNZ ve Valdicích 153 vězňů.


1977

Zahájen provoz obráběcí linky Alfing na vložené válce typu LIAZ.


1978

Pro montáž velkých kombajnů, zejména úspěšných ořezávačů 6OŘCS, byla dokončena stavba montážní haly (objekt 150). Těchto strojů bylo vyrobeno 204, typu 6OCS 225 ks, 602 jednotičů cukrovky 6JECZ, 620 třířádkových ořezávačů 3OCXA, 30 ks třířádkových vyorávačů 3VCX-A do Anglie a 603 vyorávačů3VCX-B do SSSR a 7 400 malotraktorů MF-70 (s dvoutaktními motory) a 73 (se čtyřtaktními motory Robin). Motory Robin se montovaly do strojů do strojů MT7-055 UNI do MF-73 se dávaly motory MAG.


1979

Novým ředilelem jmenován dosavadní hlavní konstruktér Josef Suchý.


1980

V závodě pracuje 2 786 zaměstnanců s průměrnou mzdou 2 799 Kč. V ÚNZ ve Valdicích k tomu 155 vězňů.


1982

Dokončena výstavba centrálního skladu materiálu (objekt 116), hala expedice s rampou (objekt 115) a sociální přístavba (objekt 117).


1983

Národní podnik přejmenován na Agrozet Jičín, k.p. Podléhá generálnímu ředitelství v Brně.


1984

Novým ředitelem jmenován Ing. Ludvík Kratochvíl z generálního ředitelství v Brně.


1985

Mimořádně mrazivá zima. Téměř po celý leden a únor klesala teplota na 30°C pod nulou, což mělo negativní vliv na dodávku elektrické energie a plynu. Instalován souřadnicový měřící přístroj japonské firmy Mitutoyo a vysekávací lis Trumatic od německé firmy Trumf. Do provozu bylo uvedeno nové výpočetní středisko s instalovaným sálovým počítačem EC 1027. V závodě pracuje 2 755 zaměstnanců s průměrným platem v dělnické kategorii 2 913 Kč a 3 159 Kč v kategorii THp.


1986

V závodě v Libicích zaveden do výroby variabilní systém motorového nářadí s přenosnou motorovou jednotkou (VARI-systém). V podniku pracuje již 3 120 zaměstnanců, z toho cca 500 v závodě Libicích nad Cidlinou a cca 200 ve věznici ve Valdicích.


1988

Ve výrobním sortimentu jsou stroje pro sklizeň řepy (475 šestiřádkových ořezávačů) a malá zemědělská mechanizace (13 178 MF). Významnou součástí výroby jsou vložené válce (1 017 260 ks). Šedé litiny vyrobeno 12 181 t a temperované 4 140 t. V závodě v Libicích vyrobeno 11 200 ks malé mechanizace VARI. V podniku pracuje 3 066 zaměstnanců, z toho v Libicích 365. Průměrný plat je cca 3 200 Kč. Novým ředitelem jmenován Ing. Jiří Hnízdo.


1989

Protože byl podnik výrazně orientován na trhy RVHP, změna politického systému v roce 1989 znamenala během velmi krátké doby ztrátu trhu, který v tu dobu tvořil více jak 90% odbytu. Následující období bylo pro firmu kritické. Zaměstnáno 3 030 pracovníků, z toho 364 v závodě v Libicích.


1990

Vznikl samostatný státní podnik Agrostroj Jičín a došlo k osamostatnění pobočného závodu v Libicích nad Cidlinou pod názvem MEPOL. Instalována linka dánské firmy Ideal-Line Faaborg na předpovrchovou a povrchovou úpravu součástí zemědělských strojů, která byla v roce 1995 v souvislosti se zaváděním výroby žacích malotraktorů přestavěna na "práškové lakování". Zahájen provoz v nové jídelně a kuchyn i pro zaměstnance. Zaměstnanci mají výběr z pěti jídel a podávány jsou i večeře. Cena oběda je 7,50 Kč. Po rozsáhlé amnestii prezidenta Havla byl po 32 letech zrušen provoz ve věznici ve Valdicích. Vyrobeno bylo 12 302 malotraktorů MF-70, 169 samochodných ořezávačů SC1-03, 200 třířádkových ořezávačů SC1-301 a 160 třířádkových vyorávačů SC2-301. Byla zahájena výroba dvoukolového malotraktoru UNI. Na slévárně vložených válců byly licí strojky nahrazeny dvanáctipolohovým licím karuselem. Pracovníků bylo 2 501 s průměrnou mzdou 3 184 Kč.


1991

Změněna právní forma z národního podniku na státní akciovou společnost. Předsedou představenstva byl schválen Ing. Jaroslav Kalina, CSc. z VÚZT Praha a ředitelem Ing. Jiří Hnízdo. Dalšími členy představenstva byli Ing. Vágenknecht (MP ČR), Prof. Ing. Pick, CSc. (ředitel VÚZT Praha), Ing.Havelka (MOTOKOV Praha) a za Agrostroj Ing. Kvapil, Ing. Hnízdo a pan Šesták. V dozorčí radě Ing.Vystrčil (Agria Brno), Ing. Bydžovský (KB Jičín) a za Agrostroj pan Chramosta. Postupně omezena prácena 4 dny a v některých provozech dokonce pouze na 3 dny v týdnu. Rozdíl mzdy je z 50% hrazenze státních prostředků. Z ekologických důvodů bylo rozhodnuto o likvidaci kupolových pecí na slévárně temperované litiny a o převážení tekutého kovu z tavírny vložených válců. Ze Škoda a.s. byly koupeny dvě strojní linky na výrobu vložených válců pro osobní automobily ŠKODA 105 a ŠKODA 120.


1992

Novým ředitelem jmenován Ing. Josef Linhart. Před vstupem do areálu byla po zrušené prodejně obchodu Pramen otevřena podniková prodejna malé zemědělské mechanizace a náhradních dílů. Pokračuje hledánívýrobního programu - plynové grily, malé sekačky, tzv."myši", drtiče hrud, lesnické navijáky, sklopné nesenékorby, girovátory, aj. Tradičních MF 70 bylo vyrobeno ještě 8 300. Zaměstnáváno bylo 1 770 pracovníků s průměrnou mzdou 3 777 Kč. Koncem roku byli zaměstnanci ponechání doma se mzdou ve výši 60%.


1993

Po celý rok dojíždí 75 pracovníků ze strojírenské části za prací do Škody Mladá Boleslav. Ve společnosti se většinou pracuje pouze 3 dny v týdnu. Velká montážní hala, původně určená pro montáž velkýchře posklízecích kombajnů, byla vložena do společného podniku s firmou RONAL GmbH (výrobce hliníkových disků pro osobní automobily). Za vklad haly a pozemku se stal Agrostroj 30% vlastníkem společnosti RONAL CR, s.r.o. Společný podnik se stal novou příležitostí pro zaměstnání cca 400 lidí. Byl ukončen provoz uhelné kotelny, která byla nahrazena třemi plynovými kotli. Na nový zdroj tepla byla napojena mateřská školka Máj, Komerční banka a jedna výtopna novoměstského sídliště.


1994

Zahájena privatizace společnosti. Podnik byl zařazen do 2. vlny kupónové privatizace, která začala ve druhé polovině roku 1994 a skončila v následujícím roce. Podepsána smlouva s firmou GardenTech na vývoj a výrobu žacích traktorů na úpravu travnatých ploch se sběrem posečenétrávy. Na slévárně odlitků byla dána do provozu automatická formovací linka DISAMATIC.

 



Seco GROUP - Vznik a rozvoj soukromé akciové společnosti

1995

Společnost byla privatizována po šesti kolech druhé vlny kuponové privatizace. Výsledkembylo rozmělnění kapitálu mezi 13 500 DIKŮ. V dokončené privatizaci získala kontrolní balík akcií firma SECO, a. s. Turnov. Podnik se tak stal po padesáti letech od znárodnění opět soukromým majetkem. Po privatizaci společnost řídil z pozice předsedy dozorčí rady Ing. Petr Klapák.


1996

Změněn název na AGS Jičín, a.s. Ve společnosti je 1 180 zaměstnanců. Po kritické první polovině 90.let byl výrobní program postupně stabilizován zejména zavedením výroby žacích malotraktorů, realizací nových tavících pecí, přechodem téměř výhradně na výrobu odlitků z tvárné litiny pro automobilový průmysl a v oblasti vložených válců zejména dodávkami pro finského výrobce motorů SISU Diesel.

S cílem rozšířit konkurence schopnost vlastních výrobků na trhu byl získán majoritní podíl ve dvou zahraničních společnostech. Koncem 90.let v Bosně a Hercegovině ve společnosti TMD-AGS pro oblast zemědělské mechanizace a v roce 2000 v Číně ve společnosti AGS-Haizhu pro oblast vložených válců. Podíl v Bosně a Hercegovině byl v roce 2006 prodán, protože nebyl naplněn původní záměr.


1999

Ukončen vývoj čtyřkolového půdního malotraktoru UNIMAX, kterých se do ukončení výroby v roce 2007 vyrobilo pouze necelých 200 ks.


2001

Proběhla fúze akciových společností AGS, SECO, Seco Trans, Seco GROUP a Eligius. Nástupnickou se stala společnost Seco Trans. Na slévárně odlitků byly instalovány dva středofrekvenční třítunové tavící agregáty od německé firmy ABB. Ukončen vývoj mulčovacího traktoru CROSSJET, vhodný pro neudržované a členitéterény. Tento traktor se postupně stal na trhu velmi žádaný. V roce 2006 byla vyvinuta i verze 4x4.


2002

Změněn název akciové společnosti na Seco GROUP.


2003

Do funkce předsedy představenstva jmenován Ing. Petr Fischer.


2004

Na červnové valné hromadě akcionářů došlo k usnesení o restrukturalizaci společnosti. Jako nosné výrobní obory byly stanoveny slévárenská výroba, strojírenská výroba a výroba nástrojů a modelů. Návazně bylo rozhodnuto o modernizaci firmy a posílení výrobních kapacit. V souvislosti s tímto rozhodnutím byly prodány nevyužívané budovy a pozemky a získané finanční prostředky byly postupně investovány do oprav budov, komunikací, zlepšení vzhledu areálu a z části ke snížení úvěrového zatížení společnosti.Do funkce předsedy představenstva jmenován Ing. Jaromír Dědeček.


2005

Do výroby byl připraven mulčovací traktor FRONTJET. Jedná se o traktor se sečením před přední nápravou a je určený především k úpravě parků.


2007

Výrobní program stabilizován novými projekty. Výrobou vložených válců pro švédskou společnost SCANIA a výrobou žacích traktorů pro americkou společnost Briggs Stratton.


2008

V roce 2008 si společnost připomněla 120 let od svého založení. Po velmi složitém období nezbytné změny výrobního sortimentu a orientace na jiné trhy zejména v 90.letech je společnost stabilizovaná a stále více se prosazuje na náročných evropských trzích.

Současná krize, která postihla zejména USA a celou Evropu, se nemohla neprojevit i u tak výrazně exportně zaměřené společnosti, jako je Seco GROUP. Odpovídající opatření v oblasti nákladů však společnost přijala včas a její ekonomická stabilita není tedy ohrožena.

Infolinka: 800 408 999
web: www.seco-traktory.cz